konvalinkový deal · 3.5.2014

Brno je pověstné tím, že nemůžete projít jeho ulicemi, aniž byste někoho nepotkali. V kavárnách v centru se večer všichni setkají a dá se tu obchodovat s věštěním z ruky, s růžemi v celofánu nebo třeba s konvalinkami. Důležité je se domluvit a neprozřetelně si vyměnit telefonní čísla. A tak se zjevila těta. Mluví polsky (není jí moc rozumět),prodává malé pugéty, bere opilým lidem ruce a za sto korun vygeneruje věštbu v procentech. V apartním kostýmu s kloboučkem se zjevuje na nejvíce nepravděpodobných místech. Ano, konvalinky natrhám na zahradě, dušuje se a domlouváme si schůzku předání. Ráno jdeme obejít naše oblíbená místa. Opuštěné zahrady na Špilberku, víme tam o konvalinkách a vlaštovičníku. Jenže nás asi někdo předběhl. Musíme se smát, ale po třech krocích se zjevuje těta s náručí konvalinek. Tyto nejsou pro vás. Odchází do improvizované chýše. Odpoledne v kavárně čeká s předávkou. Kytičky konvalinek jsou ošizené, malé, poloviční. A můj telefon přestal fungovat. Těta nás začarovala. V podchodě na nádraží kupujeme poctivé svazky ze zahrady. Snad přinesou nevěstám štěstí.